browser icon
You are using an insecure version of your web browser. Please update your browser!
Using an outdated browser makes your computer unsafe. For a safer, faster, more enjoyable user experience, please update your browser today or try a newer browser.

Zázrak v San Franciscu

Posted by on 20/07/2013

Nejedná se o vtip, opravdu nás v tento den potkaly dva zázraky. Minimálně v kontrastu se včerejším pekelným večerem a nocí…Pátek, 19.7
V 11 dopoledne vyrážíme z hotelu rovnou do informačního centra v Pacificu. Seděla tam paní za počítačem a vůbec to celé nevypadalo jako informační centrum. Nedával jsem tomu velké naděje. Zeptal jsem se jí na kempy v okolí SF a sama věděla, že to není žádná sláva. Několik jich tu sice je, ale mohlo by to být i lepší. Zkusila do jednoho zavolat – obsazený, zavolala do druhého – obsazený. Tohle se nám už nesmí stát znovu. Výjmečně jsme si před městem nerezervovali kemp v předstihu a jak to dopadlo. V jednom propagačním listu si pak všimla RV kempu, který měl v závorce napsáno, že tolerují i stany. Zavolala tam a zeptala se. Ano! Měli volno i pro stany. A co navíc – skvělou polohu. Asi pět minut jízdy autem do centra města. Rovnou nám tam zařídila rezervaci a vyrazili jsme na místo.

Když jsme sjížděli na exit ke kempu, vjeli jsme do dost prázdné oblasti. Těsně před kempem byl obrovský stadión, ale žádný zápas se naštěstí nehrál. Nikde nikde. Široká silnice, ale žádná auta. Tady přece nemůže být RV park a navíc ještě dost drahý. Avšak byl. Měl tak neočekávaný vjezd, že jsme jej napoprvé minuly. Ubytovali jsme se a zjistili, že to je asi jeden z „nejluxusnějších“ kempů, ve kterém jsme byli. Obratem jsme pak vyrazili do města.

Zaparkovali jsme v garážích přímo v centru, asi míli od moře. Dali si oběd a snídani v jednom a šli se projít hlavní ulicí k vodě. Golden Gate most nebyl vidět, neboť se přes něj valilo obrovské množství vody. V ulicích bylo relativně horko. Vyšli jsme proto jen v tričku a kraťasech, že ono to nějak vydržíme. A to i přes to, že jsem ještě před odjezdem do USA dostal varování, že v San Franciscu je zima! U břehu jsme to už trochu začínali pociťovat. S ubíhajícími hodinami to bylo ještě horší. Všichni chodili oblečeni v bundách, my jako na pláží. Vzhledem k tomu, že jsme se do města dostali až odpoledne, byl to také o to krátší den.

Zašli jsme si při moři celkem dost daleko a vracet pěšky se nám moc nechtělo. Navíc garáže s centrem města byly přesně za obrovskými kopcemi, kterými je SF známé. K naší radosti tento kopec překonávala lanová tramvaj, která je také dost známá. Koupili jsme si proto lítky, že se svezeme až přímo ke garážím, kde byla cílová zastávka. U prodavače v budce visela cedulka „hodinu ve frontě“ Cože? Bylo to tak. Na tramvaj se stála nekonečně dlouhá fronta lidí. To přece nemůžeme vydržet jen tak oblečení. Stály jsme nijak nekryti od moře a foukal neuvěřitelně ledový vítr. Rozhlédl jsem se a viděl několik dalších odvážlivců podobně oblečených. Zkusíme to tedy. Čekání na tramvaj se strašně vleklo. Bylo to způsobeno jak zimou, tak pomalým vypravováním jednotlivých vozů, kdy jsem začínal myslet, že nám to snad dělají schválně. Jedna tramvaj přijela, naplnila se lidmi a stála tam asi 10 minut než vyjeli. Samozřejmě to určitě nějaký důvod mělo. Když jsme se dostali do poloviny fronty, bylo to už k nevydržení. Strašná zima a bundy v autě. Přemýšleli jsme o tom, že to zabalíme. Takovou zimu jsme od Aljašky nezažili. Stáli jsme dál. Vedle nás hrál člověk na kytaru, byl zabalen až po uši, a tak nám aspoň trochu krátil čekání. Byla před námi ještě jedna tramvaj, která měla být vypravena před námi a už jsme se pomalu třepali mrazem. Byli jsme rozhodnuti, že jdeme k autu. Avšak v tu chvíli se stalo něco, co jsem nečekal, že se vůbec může stát, a když se to stalo, tak jsem tomu pořád nevěřil. Stal se totiž ZÁZRAK!

Když jsme už počítali každou minutu, kdy ta zpropadená tramvaj pojede, stoupla si před nás nějaká paní a podala nám dvě mikiny. S úsměvem na tváři řekla, že to je dárek. Cože? Nejdřív jsem si myslel, že to je pouliční prodavačka a nabízí nám nějaké zboží. Otočil jsem se za sebe a stála tam skupina čtyř lidí, která nás již delší dobu pozorovala, jak si užíváme mrazu. Prý vypadáme tak omrzle, takže nám zašla koupit do místního obchodu mikiny. Jelikož nejsme zvyklí příjmat na ulici oblečení, byli jsme úplně v šoku :) Odmítala veškerou možnou platbu a tak jsme je dostali jako dárek, navíc s velkým nápisem San Francisco. Neuvěřitelný suvenýr. Sice jsem se za něj v tu chvíli dost styděl, ale byl hodně praktický. Úkázalo se, že to byli turisti z LA, kteří se co se týče oblečení dostatečně vybavili, nebyli tu poprvé. A tak jsme v mikinách úspěšně vyčkali zbytek fronty, vyjeli tramvají na kopec a dolů a vrátili se pro auto.

 

 

Zázrak v San Franciscu
0 votes, 0.00 avg. rating (0% score)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

HTML tags are not allowed.