browser icon
You are using an insecure version of your web browser. Please update your browser!
Using an outdated browser makes your computer unsafe. For a safer, faster, more enjoyable user experience, please update your browser today or try a newer browser.

Niagarské sprchy

Posted by on 02/08/2013

Čtvrtek, 1.8.

12 dní před návratem do rodné vlasti a my napjatě každým dalším cílem očekáváme, dočkáme-li se ještě něčeho úplně neuvěřitelného, co se bude moci zařadit do top 5 největších zážitků z naší cesty. Dneska jsme se tohoto cíle……dočkali.

Jsme ubytování ve státním kempu Evangola, který je v dojezdové vzdálenosti asi 40 mil od města Buffalo. Severně za Buffalem leží hranice USA s Kanadou. Tato hranice, jinak tvořena hraniční čarou, je za Buffalem protnuta skrz obrovské vodopády – Niagarské vodopády – známé taktéž jako největší (ne nejvyšší) na světě. Zajeli jsme se tam tedy podívat.

Kromě očekávání, jak mohutným dojmem budou tyto vodopády působit naživo mě především zajímalo, co za extra atrakce vymyslí místní správci pro zaujetí turistů jinak, než je pouhé pozorování vody přes zábradlí. I vymysleli toho dost.
Vodopády nejsou obklopeny žádnou pannenskou přírodou. Cesta tam vedla přes město a když jsme zaparkovali na jednom z mnoha parkovišť, překvapil nás zaměstnanec parkoviště s informací, že pěšky k vodopádu je to dvě a půl minuty. V okolí to turisticky žilo. Bylo zde spoustu soukromých firem nabízejících jak parkování, tak prodej lístků na různé atrakce. I nám se pokusili prodat „balíček“ celodenní zábavy obsahující cestování minibusem přes park s vyprávěním o historii, všelijaké atrakce a vyhlídky. My však odmítli. Šli jsme se podívat směrem k vodopádům, kde byly jednotlivé atrakce v předchozí nabídce překvapivě prodávany separátně a člověk tak mohl ušetřit nekupováním všech nesmyslů, ale vybrat si jen to, co chce. Šli jsme na projížďku lodí přímo pod vodopády, na kterou jsem se těšil nejvíce.

Dostat se k přístavu, který byl pod úrovní vodopádu, mohlo na první pohled působit komplikovaně. Přeci jen voda padá několik desítek metrů do propasti a jak se dostat dolů k řece? Řešením byl obrovský výtah, za který se jinak platilo separátně, my jej měli v ceně palubního lístku. Byla to vysoká věž postavená při útesu. Nahoře byla vyhlídka a naopak dole chodníky s možností procházky až těsně k vodě.

Před vstupem na loď nám všem nabídli možnost vzít si pláštěnku, které tam rozdávali ve velkém. K čemu? Z vodopádů  určitě půjde trochu mokro a tak to bude rozumná volba. Ve skutečnosti ale byla pláštěnka naprosto zbytečná. Ne snad proto, že by bylo absolutní sucho. Naopak. Jakmile jsme se blížili do „kotle“, kdy v půlkruhu před námi všude padala voda, stala se ze stříkající vody taková průtrž, že jsme byli promočeni skrz na skrz, pláštěnka nepláštěnka.
Kapitán lodi ještě těsně před touto sprchou stačil poznamenat: „Vítejte v Niagarských vodopádech“. Nechal nás takto umývat ještě asi 5 minut, když pak se pak s lodí otočil a jeli jsme zpět k přístavu. Celá plavba tak trvala asi 20 minut.

Bylo až neuvěřitelné, jak ošklivé pohlednice dokáží v místních obchodech prodávat. Když jsme se večer vraceli a já chtěl nějakou vybrat, bylo to jako neřešitelné dilema. Člověk by až zakázal photoshopy po shlédnutí těchto děl.

Po několika dnech se nám podařilo dostat se do kempu za světla :)

Úspěšně jsme zarezervovali ubytování na posledních 12 dní včetně čtyřdenního pobytu v New Yorku. Nechtěli jsme zkoušet nic nového a tak naši cestu zakončíme v hotelu, kterým jsme ji začali před dvěma měsíci.

Zítra jedeme směr Boston.

Niagarské sprchy
0 votes, 0.00 avg. rating (0% score)

Comments are closed.