browser icon
You are using an insecure version of your web browser. Please update your browser!
Using an outdated browser makes your computer unsafe. For a safer, faster, more enjoyable user experience, please update your browser today or try a newer browser.

Bostonské protiklady

Posted by on 03/08/2013

Neděle, 4.8.

V úplném  centru Bostonu, jednoho z největších měst USA, sídlí univerzita Harvard. Je světově známá svou vysokou úrovní poskytovaného vzdělání a školným. Zajeli jsme se do tohoto vlastním životem žijícího malého města ve městě podívat…

Přes léto se možná ulice Harvardu nehemží studenty, ale množství turistů to zaručeně vyrovná. Univerzita se skládá z desítek budov, které jsou rozprostřeny na ploše několika kilometrů. Stavby jsou v anglickém stylu, hýří tmavě červenými barvami a ostatně tak jako celé historické centrum města připomínají hodně anglickou zástavbu. Mezi jednotlivými budovami v rámci univerzity jsou vystavěné parky poseté židlemi a lavičkami, kompletně stíněné vysokými stromy, takže je celé místo jedna velká relaxační zóna. Mluvím teď o přístupu pro turisty. Přes rok se na těchto trávnících zřejmě potí studenti na další zkoušky :)

Měli jsme dobrý čas a tak jsme se po univerzitě zajeli podívat do města Plymonth, které bylo v původním plánu až zítra. Je to místo počátku americké historie, město, které založili první usedlíci na novém kontinentu. Dnes jsme jeli jen na pláž, zítra projdeme historické centrum.

Večer si pro nás připravil jedno z nejméně očekávaných překvapení. Bylo tak šokující, až jsem si vzpomněl na historku z kempu KOA.

Bylo po deváté večer a ob jedno místo od nás byla veselá skupina podivných lidí, kteří mluvili angličtinou okořeněnou různými přízvuky. Říkal jsem si, že snad po desáté utichnou. Ono totiž toto pravidlo nočního klidu bylo ve státních parcích tvrdě dodržováno. Občas jsme měli pocit, že s desátou večer všichni utichli a kdo nestačil dokončit větu z vtipné historky, nechal si to pro sebe a povyprávěl zbytek až ráno. Kempy po setmění projížděl pravidelně ranger, aby dohlížel na pořádek, v některých případech dokonce policie, která se silnou lampou připevněnou u řidiče kontrolovala, jestli na piknikových stolech je opravdu položená plechovka s nápisem cola a ne beer. K naší smůle ne v tomto kempu.

Když bylo po desáté a žádná kontrola z parku se nedostavila, znervózněl jsem. Vzpoměl jsem si na celou noc hrající trumpety u našeho stanu v Kalifornii. Bylo jedenáct a přes jedno místo z druhé strany začala pobekovat jiná skupinka podnapilých. To je snad zlý sen. Usnout se dalo až kolem jedné ráno, kdy snad všichni padli někde do křoví a přestali tolik křičet kolem.

Kravál nás však o několik hodin později probudil znovu. Bylo to tříštění skla zřejmě o plechové kontejnery na odpad. Někdo procházel po přijezdových cestách ke stanům a třískal skleněnými flaškami o kontejnery. Zvuk se navíc přibližoval a občas zase utichl a já začal mít obavy o auto, které stálo u cesty. Člověk navíc neskutečně ječel a tak jsem si říkal, co když si ještě krom piva koupil ve walmartu třeba volně dostupné zbraně. Vstali jsme, bylo po páté ráno a chystali se odjet. Balili jsme stan a bylo velmi nepříjemné poslouchat toho individuum, když jsem nevěděl, kudy ze křoví může přijít. Jak je možné, že se tu nikdo ze správy parku za celou noc neukázal!! Ono ten alkoholový odér, co jsem včera cítil ze správní budovy, zřejmě o něčem vypovídal. Sedli jsme do auta a jeli k východu. V hlavě jsem si rekapituloval sprchu kritiky, kterou jsem měl pro správce v budce připravenou.

Po cestě ven potkáváme dvě policejní hlídky. Zastavil jsem je jestli jedou do kempu ze stejného důvodu, jako my odjíždíme. Ano, někdo z klidných kempařů je opravdu zavolal. Škoda, že tak pozdě. Nasměroval jsem je na nejhlučnější ulici a jel ke správní budově. Jaké to překvapení! Nikdo tam z těch ochlastů nebyl! Z těch desítek státních kempů, co jsme navštívili, se nám toto opravdu ještě nepřihodilo. Když jsme vyjeli z parku, potkali jsme ještě hasiče a záchranku, jedoucí opět do kempu o půl šesté ráno. Zastavili jsme se v nejbližší koblihárně, kde mívají tak časně ráno otevřeno. Napsal jsem tak dlouhý email plný kritiky správě státních parků v Massachusetts, že se i snadno vyrovná kritickým emailům Českým drahám :)

 

 

 

 

 

 

 

Bostonské protiklady
0 votes, 0.00 avg. rating (0% score)

Comments are closed.